Popravdě řečeno, zná je s určitostí každý, kdo se jen trochu zajímá o kulturní dění v našem městě. Jsou to totiž právě kosmonoské mažoretky s poněkud lyrickým názvem „Pomněnky“, které jsou ozdobou zahájení všech významných událostí v našem městě. A nejen to. Skupinu děvčat organizovanou pod TJ Sokol Kosmonosy možno v poslední době zahlédnout i u významných regionálních událostí, jakou byla například nedávno v Mladé Boleslavi konaná Rallye Bohemia apod. Jak vůbec vznikl nápad založit tuto dětskou skupinu, která již šíří věhlas našeho města i za jeho hranicemi? Kdo stál u zrodu této myšlenky, a co všechno obnáší tento druh velice záslužné práce s dětmi? O tom všem, samozřejmě, že o celé řadě dalších zajímavostí, jsme si jednoho červencového odpoledne povídali s Jaroslavou Pilnou a Miroslavou Čežíkovou, vedoucími Pomněnek, o nichž patrně v budoucnosti ještě mnoho uslyšíte…
Všechno začalo docela nenápadně před 13-ti lety, kdy v kosmonoském zámku ještě fungoval Dům dětí a mládeže. Tehdy se zde začala formovat skupina spíše gymnastické pohybové aktivity, která měla k „twirlingu“, chcete-li umění skutečných mažoretek, ještě hodně daleko. Jednou to však přijít muselo a vězte, že i přišlo.Jaksi samo od sebe přišlo první improvizované vystoupení před jednou z akcí škodováckých odborů a když se kosmonoská děvčata setkala na „Fadrhonsově Dobrovici“ se skutečnými, dospělými mažoretkami, bylo patrně rozhodnuto. Spolu s prvními kontakty přišly i první zkušeností a nakonec i ochotní poradci, mezi něž patřila například paní Horynová z LŠU v Mladé Boleslavi , paní Filípková ze Žatce a nakonec i další.
DDM v Kosmonosech svoji činnost ukončil, nadšení a touha něco dokázat však zůstaly. A tak přišla léta hledání a formování skupiny již pod hlavičkou Sokola Kosmonosy, během něhož se v Pomněnkách postupně vystřídalo možná až 120 děvčat. Co také zůstalo, byly letní tábory v Autokempu Kristýna u Hrádku nad Nisou, kde se s největší pravděpodobností skupina kosmonoských mažoretek formovala do dnešní, již velice úspěšné podoby.
S vytrvalou a cílevědomou prací totiž přišla nejen registrace ve Svazu mažoretek ČR, ale i pravidelná účast na setkáních mažoretek v Lomnici nad Popelkou, oblastních soutěžích například v Kladně, nakonec i úspěšná účast ve finále Čech.
Ani přes tyto nesporné úspěchy nemíní kosmonoské mažoretky ve svém úsilí ustrnout. Již delší čas pracují ve dvou věkových kategoriích, v nichž starší děvčata pod vedením paní Gábiny Salačové reprezentují naše město v kategorii juniorek. Ke svému „pracovnímu náčiní“, twirlingovým hůlkám, děvčata přibrala i tzv. „pompons“ používané jinak roztleskávačkami na sportovních utkáních. Nanejvýš povzbudivý byl postup do semifinále Miss mažoretek ČR jedné z členek skupiny. Vysněným jejich přáním je trvalá spolupráce se živou kapelou, které by byly bezpochyby ozdobou.
Co je nanejvýš sympatické je zjištění, že vedení skupiny nezapomíná na svůj vlastní výchovný dorost. O tomto faktu svědčí účast na odborných seminářích Elišky Chalupové a Kateřiny Bašusové, starších děvčat, které mají ambice stát se pokračovatelkami započatého díla.
Možná právě tato skutečnost sama o sobě hovoří o velikosti lidí, kteří tuto činnost dělají pouze pro radost, zejména pak pro radost dětí…
Dovětek redakce:Jen ten, kdo dobrovolně a bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu někdy pracoval s dětmi ví, jak je to mnohdy složité. Je to vždy jen o zodpovědné práci, za kterou nikdo nikomu netleská, nikoho nevyzdvihuje, často mu za jeho práci nikdo ani nestiskne ruku.Jedinou odměnou je opět jenom radost, o níž se zpravidla nepíše.Možná právě proto je nutno v těchto místech oběma výše jmenovaným aktérkám úspěšné činnosti mažoretek v Kosmonosech za jejich práci vyslovit poděkování a nejvyšší stupeň společenského uznání…
Kosmonoský Horizont 8/08 (http://www.kosmonosy.cz/zpravodaj-nov-08srpen.php)